David Papánek

Občasný krotitel i služebník světla

aneb svět v mé fotografické tvorbě

"Každý můj student ví, že dokonalá reprodukce předlohy ještě není zárukou dobré fotky. Realistická předloha vyžaduje interpretaci, ztotožnění se, protože fotografie není jen schopnost ovládnutí techniky. Fotografie je především stav vědomí." Josef Ptáček

"Jeden snímek fotografa nedělá!" Joe Klamar

"Fotografování je metoda optického upravování." John Szarkowski

"Fotografie vytváří něco, co je odlišné od reality, něco mezi skutečností a tím, jak ji fotograf vnímá." Frederico Ciamei

"Buďte autory vlastního díla, ne pouhými ilustrátory cizích myšlenek." Simon Roberts

"Najděte si rádce, jejichž názorů si vážíte. Předkládejte jim své dílo k pravidelnému posouzení a kritice." Simon Roberts

Můj fotočervenec 2010

Červenec je měsíc, v kterém za celý kalendářní rok svůj fotoaparát ohmatám nejvíc a pořídím nejvíc fotografií. Děje se tak díky Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech, který se snažím maximálně využít pro své portfolio. Díky momentálním životním okolnostem a pochopení ze strany mých blízkých jsem mohl loni i letos být každý den v ulicích festivalem žijícího města. To se mi možná v dalších letech již nepoštěstí. Letos jsem navíc využil konání festivalu pro zachycení 14 dnů mého života v rámci projektu Week of Life. Takže jsem si dobu focení prodloužil z deseti na celých 14 dní, což mělo za následek nárůst pořízených snímků v červenci i oproti předchozím letům. Také se z toho vzpamatovávám ještě nyní, v říjnu.

Vcelku překvapujícím zjištěním pro mě je, že jsem pořídil na kinofilm více snímků než na digitál. Z celkových 1422 snímků pořízených v červenci jich 615 připadá na digitál a 807 na černobílý kinofilm. V době od 2. 7. do 11. 7., tedy v době konání Mezinárodního filmového festivalu jsem pořídil 615 snímků digitálním přístrojem. V době od 2. 7. do 15. 7. jsem v rámci festivalu a pro projekt Week of Life nasnímal 607 snímků na kinofilm. K dalšímu osvitu citlivého filmového materiálu došlo 24. 7. při závodech Xterra KORUNA PRALINES, kdy jsem nasnímal 108 políček a 31. 7. při závodech Karlovarské Veterán rallye, kdy jsem nasnímal 92 políček.

Plodný červenec přinesl velký počet adeptů na fotografii měsíce. Po dlouhém zvažování, který snímek vybrat, jsem vybral snímek hráčů deskové společenské hry Člověče nezlob se, který jsem pořídil ve čtvrtek 8. 7. 2010. Ten den jsem se vracel od zdevastovaného letního kina v Karlových Varech, kde jsem náhodně potkal Ladislava Gerendáše a hovořil s ním o osudu letního kina, zpět do centra po cestě mezi Městskou galerií a hotelem Pupp. Na ní se nachází veřejné záchodky, u nichž jsem zahlédl pana správce hrát s přáteli stále oblíbenou stolní hru Člověče nezlob se. Jakmile jsem tento výjev spatřil, bylo mi jasné, že tohle si musím zvěčnit jako dokument doby, ale zároveň bylo jasné, že při tom nezůstanu bez povšimnutí. A tak jsem možná zbytečně udělal to, co se pro zachování autenticity neradí udělat. Rozhodl jsem se, že se dopředu zeptám, zda jim nebude vadit, že si je vyfotím. Jak už to tak bývá, mluvčím za všechny přítomné pány se jmenovala jediná přítomná žena, která po letmém pohledu na můj fotoaparát usoudila, že bych mohl být od tisku a tak první její odpověď byla, že nevadí. Načež se upravila a zapózovala. Úžasný, veškerá přirozenost tatam. Tak jsem chvilku šteloval foťák a čekal, až to paní přestane bavit. Jenže to se probudil správce záchodů z letargie s dotazem „A proč nás vlastně chcete fotit?" V ten moment jsem si řekl, že už se mi fotku zhotovit nepodaří. A než jsem stačil cokoliv říct, odpověděl si kupodivu sám s pohledem upřeným na paní. „A už chápu. Máte pravdu, ono je co fotit." Sotva to dořekl, aniž bych promluvil, rychle jsem dvakrát cvaknul. Tu jeho glosu jsem si vyložil tak, že si myslel, že je fotím hlavně kvůli paní, k níž zjevně choval sympatie. Pro mě však samozřejmě nebyla cílem hlavně ona, ale celá situace jako taková, jíž byla součástí. Situace mi přišla v dnešní době zajímavá a roztomilá. Odvahu pro více snímků či jiné úhly pohledu jsem v sobě již nenašel, ale než jsem stačil odejít, dozvěděl jsem se ještě od paní, že je kuchařka a musel zodpovědět, k čemu mi ty fotky budou. Když jsem odpověděl, že je mám jen pro vlastní potřebu, bylo vidět v jejích očích zklamání. Pravděpodobně očekávala odpověď ve smyslu, že se objeví ve festivalovém deníku či v jiných novinách nebo časopise. Kdo ví, kdyby se zeptala před pořízením snímků, možná bych svolení nedostal.

Je mi jasné, že zrovna nepatřím mezi komunikativní jedince, takže jsem za celou dobu dokázal pouze vyloudit milý úsměv na tváři, jednu otázku a jednu odpověď. Kdybych dokázal být přátelštější a uměl lépe využít příležitosti, třeba by se mi podařilo zachytit, že osoba sedící na snímku zády je Vietnamec a snímek by tak získal na větší zvláštnosti a zajímavosti.

03.11.2010 15:15:39
d.fens
Veškerý obrazový materiál na těchto stránkách nebo na stránkách, na něž je odkazováno, je chráněn autorským zákonem. Jakékoliv užití je možné pouze s písemným souhlasem autora. V případě zájmu o odkoupení práv na jakékoliv užití mých fotografií mne, prosím, kontaktujte na: pepa.svejk@seznam.cz. Upozornění: Veškeré mé fotografie jsou podepsány a označeny softwarem SignMyImage!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one